Elektronika Praha - jak to začalo a jak to končí

Jakub Fulín (PCtun)

Povedlo se mi seznámit se s člověkem, který byl v podniku Elektronika Praha zaměstnán. Na základě rozhovoru s ním jsem se rozhodl sepsat stručný článek o historii a vývoji hnutí hi-fi a podniku Elektronika Praha. Chtěl bych mu tímto poděkovat za cenné informace.

Prvním uskupením, které by se dalo považovat za začátek slavné éry Transiwattů a ostatních výrobků Elektroniky Praha, bylo hnutí hifi, z kterého vznikl Československý hifi klub (nebo také Klub elektroakustiky Praha). Samotné hnutí hifi vzniklo na základě velkého zájmu o články o úpravách gramofonů Tesla publikovaných v časopisu Amatérské Rádio. Autorem těchto článků byl Jiří Janda. V hifi klubu se mezi zájemci o kvalitní hifi zařízení začalo obchodovat se zahraničními přenoskami. Členové klubu si také půjčovali mezi sebou zahraniční gramofonové desky. Velký problém ale byl i se zesilovači. Na zdejším trhu nebyl žádný zesilovač s přijatelnými parametry a výkonem. Janda na tento nedostatek zareagoval a v rámci hifi klubu se začal v roce 1967 vyrábět zesilovač TW30. Tento zesilovač vznikl úpravou zapojení výrobku firmy RCA. Zapojení bylo přepracováno a hodnoty součástek přepočítány pro použití u nás dostupných germaniových tranzistorů. Mechanická konstrukce byla velmi jednoduchá, dala se vyrobit i v domácí dílně a nebyla příliš drahá. Hlavní výhodou zesilovače bylo to, že splňoval (nebo se alespoň snažil) německou hifi normu DIN 45500. Zesilovač sklidil velký úspěch, a tak se začal vyrábět i gramofon s označením SG 30. Jedná se o gramofon s dřevěnou skříňkou a lepeným plexisklovým krytem. Talíř byl složený ze dvou dílů a byl vysoustružen z hliníku. Stejný talíř používal i pozdější SG60. Talíř byl poháněn řemínkem, který se při změně rychlosti musel ručně přehazovat na řemenci. Touto kombinací (TW30 a SG30) zahájil hifi klub své úspěšné tažení.

Další významnou událostí bylo pořádání výstav hifi expo. První se konala v roce 1968. V té době bylo velmi obtížné uspořádat takovouto akci a ještě k tomu s účastí zahraničních firem. První se konala v paláci u Hybernů. Vzhledem k politické situaci bylo nevhodné rozjet výrobu ve větším jen v rámci klubu, a tak Janda založil výrobní podnik pod hlavičkou ústředního výboru Svazarmu. Podnik se jmenoval Elektronika podnik ÚV Svazarmu. Výrobní prostory byly ve Lhotce nad Modřany.

Začalo se vyrábět "ve velkém". Ve Lhotce se vyráběly gramofony, zesilovače, reprobedny a mixážní pulty. Plošné spoje ve Veltěži a dřevěné skříňky vyráběl pro Elektroniku Praha Aeroklub Mohelnice. Plošné spoje se nejprve osazovaly ručně, teprve později se přešlo z cenových důvodů na prodej stavebnic. Nosným programem byl gramofon SG30, zesilovač TW40 pro domácí použití, TW120 pro ozvučovací účely a mixpult TM102. Unikátem byly polystyrenové reprobedny RS20. Jednalo se o polystyrenové výlisky slepované epoxidem a na povrchu polepené umakartem. Po praktických zkušenostech se od polystyrenu upustilo a začaly se vyrábět dřevěné. S nástupem dřevěných reprobeden se přešlo z gramofonu SG30 na SG60 s automatickým zvednutím raménka. Kdo měl o výrobky zájem, mohl si je zakoupit v prodejně v ulici Ve Smečkách. Pokud si někdo nevěděl rady s oživením a proměřením sestavené stavebnice, mohl využít služeb servisního střediska v Praze na Pankráci nebo v Brně.

Další éra začala opět inovací nabídky. TW40 byl nahrazen TW140 Studio, který byl dílem K. Šellingera ale koncepčně vycházel z Transiwattů pana Jandy. Výhodný byl hlavně přechod na jednodeskové provedení, vyznačující se hlavně jednoduchostí při stavbě. Dále přišel také TW44. Skončila výroba SG60 a TW120. TW120 byl nahrazen odlehčenou verzí TW140 Studio a to zesilovačem TW140P. Objevily se dva nové typy reprobeden s velkým objemem. V porovnání se zahraničními výrobky naše reprobedny nikdy nedosahovaly světových kvalit, ale byly tím nejlepším, co se dalo běžně sehnat. Zatím jsem nezmínil nástupce gramofonu SG60. Jeho nástupcem byl dodnes používaný a snad nejvíce známý NC470. Janda dostal nabídku od firmy NAD na vývoj gramofonu. V původním návrhu použil kuprexitové raménko. Ve spolupráci s designérem z NADu byl po cca půl roce návrh hotov. Téměř stejný gramofon začala vyrábět i česká Tesla. Tesle se nelíbilo kuprexitové raménko, proto jej nahradila trubičkovým, jinak jsou oba gramofony NAD a Tesla shodné. Vnitřní talíř byl z hliníku, vnější u NADu z plexiskla tloušťky 8mm a u Tesly z černé umělé hmoty. Kvůli nízké hmotnosti talíře byl náchylný na kolísání otáček a závislý na kvalitě řemínku. Dalším Jandovým experimentem byly gramofony konstruované na jedné hlavní dřevěné desce. To byl začátek konce Elektroniky Praha. Janda nechal vyrobit velké množství těchto desek z masivního dřeva. Dřevo sesychalo a pracovalo a všechny důležité rozteče se rozhodily. Po zoufalém pokusu o rozřezání desek a znovu spojení pomocí čepů odešel Janda z Elektroniky Praha. To bylo krátce před rokem 1989. Po roce 1989 skončil Svazarm a firma Elektronika Praha zanikla úplně.

Poslední období začalo založením nové firmy AU/RA, kterou Janda založil se svou druhou ženou. Nejvýznamnější pro firmu AU/RA bylo zjednodušení tangenciálního raménka. Díky Jandovi se tangenciální raménko dostalo do běžné výroby. Sám o něm řekl (není to přená citace), To byla přenoska jezdící na pletacích drátech (jehlicích). V zesilovačích se stále držel zaběhlého zapojení klasických Transiwattů. České součástky nahradil velmi kvalitními zahraničními. Firma AU/RA existuje dodnes, bohužel ve firmě už pan Jiří Jana nepracuje, po boji s rakovinou již není mezi námi. V paměti Českých hifistů ale zůstane navěky.

Nakonec bych rád uvedl několik informací, které se do textu nevešly. U výrobků Elektroniky Praha nešlo nikdy o vzhled, ale o funkčnost. Janda se snažil vytvořit kvalitní zařízení dostupné (po finanční stránce) i obyčejným lidem. Každý den měl deset nápadů, devět z nich bylo nepoužitelných, ale jeden byl geniální. Spousty projektů zanikly pouze napsané na papíře. Kam přišly všechny dokumenty a schémata z výrobny se neví a asi už nikdy nezjistí. Naštěstí se část dochovala mezi lidmi.

Webdesign a autor většiny článků: Jakub Fulín (PCtun)

2009